3.1.2011, Zima
26. 1. 2011
V den, kdy jsem tě potkala,
byl mým osudným.
Vím, asi jsem neměla,
začít slovem nevhodným,
či slovem tolik vážným.
Však, i když já se snažím,
tak to musí ven.
A jsi to ty, člověk ten,
který mne pohltil a ztvárnil.
A vím, že jsi se tomu bránil!
Ale stalo se.
A moje já, se díky tomu nesnese!
Smutek vyryl mi do srdce slzy,
které večer a k ránu brzy
padají na polštář.
A nade mnou anděl má svatozář
a slzy mi otírá.
Však, duše pláče dál a pomoc nevnímá.
Jak hloupá duše, že pomoci jí není
a marně v hloubi doufá, že se to změní.
A já jen kroutím hlavou a nechápu, proč je to tak těžký.
Komentáře
Přehled komentářů
..cítím dvojí touhu .. a nevíš která se ti naplní..
Re: čtu a čtu a ..
(Autorka, 28. 1. 2011 19:27)Dvojí touha je správný dojem..ale zda se splní? To nejspíš ne, jinak by nevznikla tato báseň..
Re: Re: čtu a čtu a ..
(pETR, 29. 1. 2011 17:41)..nové verše napoví jakou cestu si vybereš..tato je velmi pozitivní..
čtu a čtu a ..
(Petr, 27. 1. 2011 14:09)